Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze | Poslední revize Obě strany příští revize | ||
|
cs:bestaendigkeit-gegen-benzin-diesel-schwefeldioxid-stickstoffoxid [2014/12/01 22:06] jiriheger [Páry z:] |
cs:bestaendigkeit-gegen-benzin-diesel-schwefeldioxid-stickstoffoxid [2014/12/01 22:13] jiriheger |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | ====== Odolnost materiálu Compacfoam vůči působení chemických látek ====== | + | ====== Odolnost vůči benzínu, naftě, oxidu siřičitému a oxidu dusičitému ====== |
| - | Compacfoam je EPS s velmi vysokou hustotou bez příměsí, které by jeho vlastnosti zhoršovaly. Odolnost pěnových hmot z EPS (Styropor®) vůči působení chemických látek je stejná jako u tvarovek z polystyrenu. Díky zvětšenému povrchu danému strukturou buněk však poškození vznikají rychleji nebo je jejich účinek silnější než u kompaktní základní suroviny - polystyrenu. | ||
| - | |||
| - | Odolnost vůči působení chemických látek je proto významně ovlivněna hustotou materiálu. Pěnové hmoty z EPS, jako je i materiál Compacfoam s přibližnou hustotou 100 - 400 kg/m³, jsou tedy zásadně odolnější než např. fasádní EPS s hustotou do ~20kg/m³. | ||
| - | |||
| - | Znalost chování pěnových hmot ze styroporu při styku s chemickými látkami, které se v praxi (stavebnictví, obaly) běžně vyskytují, je velmi důležitá, aby bylo možné vyvarovat se chyb při jeho použití. | ||
| - | |||
| - | K ohodnocení odolnosti byly použity výsledky zkoušky odolnosti pro chemický průmysl provedené na základě normy DIN 53 428 "Zkoušky pěnových hmot, zjištění chování při vystavení působení tekutin, par, plynů a pevných látek". Podle této normy bylo uloženo 5 kostek z pěnové hmoty o délce hrany 5 cm ve zkušebním médiu a po uplynutí stanovené doby byly zjišťovány změny zkoušeného tělesa - např. změny hmotnosti a rozměrů. V případě tekutých zkušebních médií činily doby uložení 72 hodin, u plynů 24 hodin a u zkapalněných plynů alespoň 3 hodiny. U zkapalněných plynů se teploty pohybovaly na nebo mírně pod bodem varu příslušné látky, u ostatních zkušebních médií byla nastavena pokojová teplota. | ||
| - | |||
| - | Podle normy DIN 53 428 jsou pro vizuální hodnocení navržena kritéria od 0 = žádné změny, do 5 = velmi výrazné změny. Na základě toho uvádíme v následující tabulce zjednodušený přehled: | ||
| - | |||
| - | **+.... žádné změny (0) = odolný** | ||
| - | |||
| - | **+-.... nepatrné změny (2) = podmíněně odolný (nepatrné změny rozměrů)** | ||
| - | |||
| - | **-.... velmi výrazné změny (5) = nestabilní** | ||
| - | |||
| - | |||
| - | K posouzení možného negativního vlivu látek, kterým se nelze při použití materiálu v praxi vyhnout: | ||
| - | |||
| - | **oxid siřičitý, oxid dusičitý** | ||
| - | |||
| - | |||
| - | **motorová nafta** | ||
| - | |||
| - | |||
| - | **palivo pro zážehové motory s benzenem** | ||
| - | |||
| - | |||
| - | na mechanickou pevnost materiálu, byly tyto vlivy prozkoumány v rámci důkladného zkušebního procesu na univerzitě v Innsbrucku, přičemž nebyl zjištěn žádný negativní vliv. | ||
| - | |||
| - | více na: [[Beständigkeit-gegen-Benzin-Diesel-Schwefeldioxid-Stickstoffoxid|Odolnost vůči benzínu, naftě, oxidu siřičitému a oxidu dusičitému]] | ||
| - | |||
| - | Pokud se pěnová hmota ze styroporu dostane do kontaktu s látkou neznámého složení, např. s laky nebo lepidly, které mohou obsahovat riziková rozpouštědla, pak je nutné se předem ujistit pokusem v podmínkách podobných skutečnému použití, že pěnová hmota nebude látkou poškozena. Provedením zkoušky při teplotě nad 20 °C, např. při 50 °C, je možné zkoušku výrazně zkrátit. Pro zpřísnění podmínek zkoušky a získání jasnější výpovědi je možné při zkoušce použít hmotu s výrazně nižší hustotou než se předpokládá pro reálné použití. V následující tabulce je znázorněno chování pěnových hmot ze styroporu při působení nejdůležitějších chemických látek. | ||
| - | |||
| - | ==== Voda ==== | ||
| - | |Voda |+| | ||
| - | |Mořská voda |+| | ||
| - | |||
| - | ==== Louhy ==== | ||
| - | |||
| - | |Čpavková voda|+| | ||
| - | |Bělicí roztoky (chlornan, peroxid vodíku)|+| | ||
| - | |Draselný louh|+| | ||
| - | |Vápenná voda |+| | ||
| - | |Hydroxid sodný|+| | ||
| - | |Mýdlové roztoky|+| | ||
| - | |||
| - | ==== Zředěné kyseliny: ==== | ||
| - | |||
| - | |Kyselina mravenčí, 50%|+| | ||
| - | |Kyselina octová, 50%|+| | ||
| - | |Kyselina fluorovodíková, 4%|+| | ||
| - | |Kyselina fluorovodíková, 40%|+| | ||
| - | |Kyselina fosforečná, 7%|+| | ||
| - | |Kyselina fosforečná, 50%|+| | ||
| - | |Kyselina dusičná, 13%|+| | ||
| - | |Kyselina dusičná, 50%|+| | ||
| - | |Kyselina chlorovodíková, 7%|+| | ||
| - | |Kyselina chlorovodíková, 18%|+| | ||
| - | |Kyselina sírová, 10%|+| | ||
| - | |Kyselina sírová, 50%|+| | ||
| - | |||
| - | |||
| - | ==== Koncentrované kyseliny: ==== | ||
| - | |||
| - | |Kyselina mravenčí, 99%|+| | ||
| - | |Kyselina octová, 96%|-| | ||
| - | |Kyselina propionová, 99%|-| | ||
| - | |Kyselina dusičná, 65%|+| | ||
| - | |Kyselina chlorovodíková, 36%|+| | ||
| - | |Kyselina sírová, 98%|+| | ||
| - | |||
| - | ==== Dýmavé kyseliny: ==== | ||
| - | |||
| - | |Kyselina dusičná|-| | ||
| - | |Kyselina sírová|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Anhydridy: ==== | ||
| - | |||
| - | |Anhydrid kyseliny octové|-| | ||
| - | |Oxid uhličitý, pevný|+| | ||
| - | |Oxid sírový|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Slabé kyseliny: ==== | ||
| - | |||
| - | |Huminová kyselina|+| | ||
| - | |Kyselina uhličitá|+| | ||
| - | |Kyselina mléčná|+| | ||
| - | |Kyselina vinná|+| | ||
| - | |Kyselina citronová|+| | ||
| - | |||
| - | ==== Plyny: ==== | ||
| - | |||
| - | === a) anorganické === | ||
| - | |||
| - | |Čpavek|-| | ||
| - | |Brom|-| | ||
| - | |Chlór|-| | ||
| - | |Oxid siřičitý|-| | ||
| - | |||
| - | === b) organické === | ||
| - | |||
| - | |Butadien|-| | ||
| - | |Butan|-| | ||
| - | |Butylen|-| | ||
| - | |Zemní plyn|+| | ||
| - | |Etan|+| | ||
| - | |Ethylen|+| | ||
| - | |Ethyn|+| | ||
| - | |Metan|+| | ||
| - | |Propan|+| | ||
| - | |Propylen|+| | ||
| - | |Propylenoxid|-| | ||
| - | ==== Zkapalněné plyny: ==== | ||
| - | |||
| - | === a) anorganické === | ||
| - | |||
| - | |Čpavek|+| | ||
| - | |Vzácné plyny|+| | ||
| - | |Kyslík (nebezpečí exploze)|+| | ||
| - | |Oxid siřičitý|-| | ||
| - | |Dusík|+| | ||
| - | |Vodík|+| | ||
| - | |||
| - | === b) organické === | ||
| - | |||
| - | |Metan|+| | ||
| - | |Etan|+| | ||
| - | |Ethylen|-| | ||
| - | |Ethylenoxid|-| | ||
| - | |Ethyn|-| | ||
| - | |Propan|-| | ||
| - | |Propylen|-| | ||
| - | |Propylenoxid|-| | ||
| - | |Butan|-| | ||
| - | |Butylen|-| | ||
| - | |Butadien|-| | ||
| - | |Zemní plyn|+| | ||
| - | |||
| - | ==== Alifatické uhlovodíky: ==== | ||
| - | |||
| - | |Cyklohexan|-| | ||
| - | |Motorová nafta, topný olej EL|-| | ||
| - | |Heptan|-| | ||
| - | |Hexan|-| | ||
| - | |Parafínový olej|+-| | ||
| - | |Lakový benzin 55 - 95 °C |-| | ||
| - | |Lakový benzin 155 - 185 °C|-| | ||
| - | |Vazelína|+| | ||
| - | |Palivo pro zážehové motory s benzenem (Normal nebo Super)|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Alkoholy: ==== | ||
| - | |||
| - | |Metanol|+-| | ||
| - | |Etanol|+-| | ||
| - | |Etylenglykol|+| | ||
| - | |Dietylenglykol|+| | ||
| - | |Isopropanol|+| | ||
| - | |Butanol|+-| | ||
| - | |Cyklohexanol|+| | ||
| - | |Glycerin|+| | ||
| - | |Kokosový mastný alkohol|+| | ||
| - | |||
| - | ==== Aminy: ==== | ||
| - | |||
| - | |Anilin|-| | ||
| - | |Diethylamin|-| | ||
| - | |Ethylamin|+| | ||
| - | |Triethylamin|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Další organické látky: ==== | ||
| - | |||
| - | |Aceton|-| | ||
| - | |Acentonitril|-| | ||
| - | |Akrylonitril|-| | ||
| - | |Dimethylformamid|-| | ||
| - | |Ester|-| | ||
| - | |Diethylether|-| | ||
| - | |Halogenované uhlovodíky|-| | ||
| - | |Ketony|-| | ||
| - | |Ředidlo na lak|-| | ||
| - | |Olivový olej|+| | ||
| - | |Tetrahydrofuran|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Anorganické stavební materiály: ==== | ||
| - | |||
| - | |Anhydrit|+| | ||
| - | |Sádra|+| | ||
| - | |Vápno|+| | ||
| - | |Písek|+| | ||
| - | |Cement|+| | ||
| - | |||
| - | ==== Organické stavební materiály: ==== | ||
| - | |||
| - | |Přírodní asfalt|+| | ||
| - | |Studený asfalt a asfaltové tmely na vodní bázi|+| | ||
| - | |Studený asfalt a asfaltové tmely na bázi rozpouštědla (bez aromatických uhlovodíků)|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Aromáty: ==== | ||
| - | |||
| - | |Benzol|-| | ||
| - | |Kumen|-| | ||
| - | |Etylbenzen|-| | ||
| - | |Fenol, vodný roztok 1%|+| | ||
| - | |Fenol, vodný roztok 33%|-| | ||
| - | |Styren|-| | ||
| - | |Toluol|-| | ||
| - | |Xylol|-| | ||
| - | |||
| - | ==== Páry z: ==== | ||
| - | |||
| - | |Kafr|-| | ||
| - | |Naftalen|-| | ||
| - | |||
| - | Upozornění: Údaje vycházejí z našich aktuálních poznatků a zkušeností. S ohledem na množství různých vlivů působících při zpracování a použití našich produktů je zpracovatel povinen provádět vlastní zkoušky a testy. Právně závazné prohlášení o vlastnostech nebo vhodnosti pro určitý konkrétní účel nelze odvodit z našich údajů. Příjemce našich výrobků je povinen dodržovat případná ochranná práva a stávající zákony a ustanovení na vlastní odpovědnost. | ||
| - | |||
| - | Prameny: | ||
| - | |||
| - | BASF AG, Technická informace 48307, březen 2001 | ||
| - | |||
| - | Univerzita Innsbruck, Oddělení pro materiálové technologie: Hodnocení chemické odolnosti proti stárnutí u materiálu Compacfoam (2009) | ||
